Za kamerou ČT

Víceúhlové snímání koncertů a sportu je dosti specifickým oborem, s jehož výstupem se setkáváme denně při sledování téměř jakéhokoliv televizního programu nebo online platformy. Jak ale tvorba broadcastu na profesionální úrovni probíhá? Pokusím se vám to vysvětlit v tomto článku. Chtěl bych se podělit o postřehy z mé dosavadní práce externisty pro ČT a přiblížit vám, jak tyto živé přenosy fungují. Zaměřím se na natáčení nejen v exteriérech a koncertních sálech, ale také ve studiích České televize.


Broadcast České televize
Do práce na přenosech jsem zapojen jak ve vlastní produkci, tak při spolupráci s různými společnostmi, jako třeba O2 TV Production. Vždycky mě ale zajímalo, jaké to je natáčet pro Českou televizi, kterou jsem vnímal jako takovou modlu ve světě českého broadcastu. Když jsem pak dostal možnost přidat se do jejich party a začít jezdit na přenosy, ta práce mě začala bavit víc než kdy dřív.

Všechno to začalo na jednom letním přenosu ČT Sport v Praze. Tehdy jsem se dal do řeči s hlavním kameramanem a o pár týdnů později jsem se zúčastnil svého prvního ostrého přenosu televize, dostihů v severních Čechách. Od té doby jsem měl možnost poznat celou řadu televizních kameramanů. Časté je, že daný kameraman se specializuje na určitý typ záběrů. Někdo je například pravidelně na “dlouhém sklu” a bere detaily. Jiný chodí s bezdrátovou kamerou a další se osvědčil jako jeřábník.

Působí na mě, že ve štábu “Český” panuje přátelská nálada, kameramani se navzájem znají, rozumí si s režisérem a osádkou přenosových vozů. To všechno při zachování naprosto profesionálního přístupu a ohromné kolegiality, čehož si u všech kluků moc cením. Ale abychom neodbočovali od tématu, pojďme se podívat, jak takový přenos vlastně probíhá.


Jak funguje televizní přenos?
Do každého přenosu ČT je zainteresováno několik desítek lidí, především jde o štáb na místě a pracovníky působící na dálku, produkčně, z Kavčích hor.
Typy přenosů se z mého pohledu dělí podle velikosti na tzv. velké (klidně 20 kamer; např. biatlon), standardní (cca 8-12 kamer; většina hudby, hokeje, fotbaly apod.) a malé (třeba 3 kamery; publicistika, diskuze). My se blíže podíváme na přenosy standardní velikosti.

Na lokaci se pár týdnů předem přijede podívat hlavní kameraman s režisérem, lokačním a popř. dalšími profesemi na tzv. obhlídku. Ti promyslí rozložení kamer tak, aby se maximálně vytěžil potenciál místa a záběry na sebe v rámci střihové skladby navazovaly. Při tom je často limitem malý počet kamer. Režisér by jich totiž chtěl více, ale technicky to je neproveditelné. Pak se musí přistupovat ke kompromisům, stále při maximálním zachování srozumitelnosti pořadu.

Den před natáčením na místo přijíždí přenosový vůz a technická četa, která podle plánku připraveného hlavním kameramanem rozestaví kamery, natahá kabeláž a zajistí zvukové pokrytí.

V den D jsme na místo dopraveni my kameramani a režisér. Přibližně dvě hodiny před začátkem přenosem proběhne zkouška a pak už musí vše šlapat jako hodinky. Zpracování obrazu zahrnující střih, mix zvuku, barvení a přidání grafik probíhá kompletně v přenosovém voze. Vedle něj je přistavené auto, z něhož se materiál vysílá.

Intercom
Klíčová je vždy komunikace mezi režisérem/střihačem a kameramany, tzv. Intercom. Prostřednictvím sluchátek komunikujeme s režisérem a jsme tak schopni se na dálku v reálném čase dorozumět, což zajišťuje hladký průběh produkce.

Většinou režisér předem oznamuje, která kamera bude za chvíli střižená, dále sděluje klukům od grafiky, který popisek se má zrovna zobrazit atd. V druhém kanále komunikace běží spojení nazývané Production. Jde o komunikaci s tím oddělením vozu, které má na starost barvení a clonění záběrů. Barvič mě díky tomu může například požádat, abych použil jiný stupeň ND filtru na objektivu tak, aby záběr šel správně expozičně vyvážit.

Studio na Kavkách
Fyzicky méně náročnější, ale rovněž velmi zodpovědná práce čeká na kameramana ve studiu ČT. V druhém podzemním patře budovy zpravodajství na Kavčích horách se nachází studio RK7, hlavní studio kanálu ČT Sport, kde se natáčí většina moderátorských a diskuzních vstupů kanálu a kam mám možnost také občas zavítat.

Krátce k technickému vybavení studia. V “sedmičce” se nachází dvě kamery na pneumatických tripodech (CAM 1 a 3) a k tomu jeřáb s podvozkem (CAM 2). Vedle kameramanů a jeřábníka je přítomen moderátor a většinou jeden host. Kvůli tomu je zavedeno, že z jeřábu se bere základní celek moderátora a hosta. Kamera 3, postavená v levém rohu studia, se stará o polodetail moderátora a zoomuje s ohledem na obraz na televizorech v pozadí. Kamera 1 zabírá naproti tomu z pravého rohu hosta v polodetailu/detailu.

Hned vedle studia je zázemí produkce a Režijní komplex studia 7, odkud se vysílání řídí. Kameramani jsou nasazováni v jednotlivých blocích vysílání, protože sportovní přenosy jsou studiem samozřejmě jen prokládány.
Jako kameraman tu proto většinou v rámci jedné směny pracuji nárazově. S režisérem se my jako kameramani dohodneme, co se bude jak dělat, a poté se točí studio třeba patnáct minut. Následuje například hodinová pauza a poté další blok natáčení. To se opakuje několikrát za sebou podle toho, o jaký sport se zrovna jedná.

Závěrem
Co říci závěrem? Práce kameramana na televizních přenosech u České televize je skvělou možností, jak využít technické dovednosti, kreativitu a týmovost. V tomto článku jsem se vám pokusil ukázat, že každý přenos je unikátní a vyžaduje perfektní synchronizaci všech členů štábu, od kameramanů přes režisa a střihače až po techniky.
Mně osobně tyto možnosti spolupráce nejen velmi baví, ale jsem také moc rád, že mohu být součástí procesu, který divákům věrně ukáže danou událost, o níž se právě natáčí. Sám se těším, kam na další přímý přenos ČT pojedu příště…